Pepa je dobrý agenturní závodník, dobrý chlap, dalo by se říct jeden z vás. Je také pracovitý a do závodění na motorkách se pustil, až když si to mohl dovolit. Nikdo ho k tomu od malička nevedl. Závoděním na agenturních podnicích se baví, ale zároveň to bere hodně vážně – občas slyší, že až moc vážně. Jak to vidí on, proč se do toho pustil, co ho motivuje, těší nebo netěší, to nám řekl v následujícím rozhovoru…

Pepa má rád oblečení GIMOTO, což je vidět nejen na jeho výbavě, ale třeba také na polepech motorky a stanu. Tady je však důležité zdůraznit, že Pepa od nás nedostává nic zdarma, ani za půldarma. Pokud od nás má nějaké zvýhodnění, tak takové, které odpovídá výši jeho odběrů. Jednoduše empatický férový obchodní vztah, žádné sponzorství. Jenže dnes nabízejí agenturní závody vynikající atmosféru, podívanou… a jezdí se takové časy a nasazení, které si vyžaduje tu nejlepší výbavu. Pepíno se ve startovním poli rozhodně neztrácí. A přesně takového uživatele má smysl se ptát, proč se rozhodl své peníze utratit za GIMOTO, což si přirozeně v rozhovoru pro naše stránky neodpustíme.

Ahoj Pepo, řekni nám ve stručnosti něco o sobě…

Co říct. Od mala jsem hodně sportoval, jsem soutěživý. Dělal jsem různé sporty a snažil se dělat vše na maximum. Když mě něco baví a záleží mi na tom, nevzdávám to, snažím se být co nejlepší. Někdy to nejde tak rychle, ale věřím, že trpělivost růže přináší.

Kdy jsi začal jezdit na motorce?

Tak asi jako většina – od 15 let do 19 let jsem jezdil na různých prdítkách. Pak dlouho nic, jen příležitostně. Velkou motorku jsem si koupil až ve 41 letech. Byla to Suzuki GSXR 600.

Co bylo finálním impulsem a kdy jsi začal na okruhu?

O rok později mě kamarád ukecal, ať se jedeme projet na motorce na okruh do Mostu, že si tam jen něco vyřídí. Přijeli jsme tam a já jen koukal. Pak mi navrhl, že se dá koupit jízda a svézt se na okruhu. Neváhal jsem ani vteřinu. Řekl mi jen pár instrukcí, jak se chovat na okruhu, něco o vlajkách a jelo se. Když jsem dojezdil zakoupenou jízdu, běžel jsem hned pro další. Byl to super zážitek.

Jaké mělo tvé okruhové ježdění další vývoj?

Před další sezónou jsem přemýšlel, jestli to zkusit více nebo ne. Vyhrála možnost zážitků, které mě lákaly už od dětství – zkusit si, jestli vůbec mám na to zažít pocit z jízdy ve větší rychlosti, v náklonu se sliderem na asfaltu… Na jaře 2015 jsem koupil starší Suzuki GSXR 600 a šlo se na to. Dnes jedu pátou sezónu a jezdím, řekl bych, zlatou střední cestu na R6.

Proč jezdíš 600?

Obdivuji ty, kteří umějí u litra využít výkon motorky a posouvá je to dál. Ale proč litra, když to ještě pořádně neumím se šestkou a motat se s litrem mezi šestkami by mě nebavilo. Nejdřív se chci naučit ovládat pořádně šestistovku, vědět co si s ní můžu dovolit a nespoléhat na kontrolu trakce nebo výkon, který využiji jen na rovinkách. Alespoň takhle to vidím já. Litra bych si pořídil až tehdy, když bych ze šestky ždímal maximum. Zatím je to ale naopak. Motorka v pohodě a ždímám sám sebe. Ale, jako většina z nás, snažím se své maximum samozřejmě posouvat.

Co tě nejvíce motivuje?

Zlepšovat se. Dojet na lepším místě, než jsem odstartoval a je úplně jedno, ze kterého místa to bylo. Možnost jezdit s mladšími a nebo zkušenějšími a taky čím více se daří zrychlovat, tím jsou větší zážitky. Alespoň u mě to tak funguje.

Co ti v závodění udělá největší radost?

Závod je pro mě šance zlepšovat se a posouvat své hranice. Bezva pocit je dojet soupeře a předjet ho. Také je šance získat pohár v kategorii seniorů. Je to super zpestření a radost, když si v mém věku můžete přivézt pohár a stát na bedně.

Jaké teď máš konkrétní cíle?

Snažit se být lepší. Delší dobu jsem se teď s jiným sportem nekamarádil, vím, že na sobě musím fyzicky zapracovat a věřím, že mi to pomůže i na motorce. Chtěl bych jet Jarní cenu Brna a zkusit si alespoň jednou přírodní okruh Dymokury.

Který okruh máš nejraději?

Nemám žádný okruh více nebo méně oblíbený. Každý okruh má něco svého a zdolávat je rychleji a rychleji je super zábava a adrenalin.

Komu fandíš v MotoGP a proč?

Kdyby stále jezdil Casey Stoner, fandil bych jemu, můj pocit je takový, že dokázal z Ducati vymáčknout maximum jako Márquez dneska z Hondy. Ale před ním a po něm je to Valentino Rossi, kterému dnes držím palce a obdivuji ho, že se dokáže i ve svém věku pořád držet na předních místech. Také mám rád Viñálese a Doviziosa. Prostě Yamaha a Ducati byly vždycky moje oblíbené značky.

Jezdit začíná i tvoje dcera Natálka…

Naty je holčina, kterou motorky baví od malička a postupně si vyzkoušela jezdit od minibike až po 600. Žádné závodění, jen se vozila. Dnes má Yamahu R3. Zatím je v úplných začátcích, ale baví jí to a snaží se. Taky je to pro mě, jako pro taťku, bezva v tom, že to je společně strávený čas s dcerou se stejným zapálením do ježdění. Je to jedna z mála věcí, kdy si v jejím věku nechá od taťky dinosaura poradit. Protože ostatní rady do života jsou pravěk a dnes je přeci všechno úplně jinak. Myslím, že si to společně užíváme a jsem za to moc rád.

Co tě baví a těší kromě závodění?

Mám firmu, takže kromě podnikání mě baví….no, přesněji řečeno – bavilo by mě jezdit na kole, posilovna, s rodinou jezdit na výlety, relaxovat. Je to ale všechno boj s časem a pořád se to snažím nějak skloubit dohromady. Třeba se to někdy povede…

Jak si vybíráš motovybavení?

Především musí skvěle fungovat, protože do závodů sázím vlastní zdraví. Musí to dávat smysl ekonomicky, jelikož samozřejmě nemám sponzory a vše si kupuji sám. A musí se mi to líbit, abych z toho měl alespoň chvíli velkou radost, než to odřu.

Proč sis vybral kombinézy GIMOTO?

Jak se říká, kdo nepadá nezrychlí. Byl jsem již několikrát dost potlučený a když druhý den musíte fungovat v práci, je to dost obtížné. Začal jsem pátrat po kombinéze s airbagem, vestu jsem nechtěl, a tak jsem objevil italské GIMOTO. O těchto věcech dost přemýšlím a to nejen pro aktuální chvíli, ale dopředu. U GIMOTA mám od začátku pocit, že dělají věci přesně pro takové jezdce jako jsem já. Kvalitou, fungováním i cenou a zatím se mi to stále potvrzuje.

Ty rozhodně nejsi konfekční postava, jaké jsou tvé zkušenosti s výrobou na míru GIMOTO?

Jednoduše super, k tomu není co víc říct.

Jaké jsou tvé zkušenosti s airbagem GIMOTO?

Od té doby jsem spadl několikrát. Měl jsem pády v menší rychlosti ale i ošklivý pád. Pokaždé jsem odešel po svých, nic se mi nestalo a dokonce mě ani nic moc nebolelo. Myslím, že je to objemem airbagu 25 litrů, který z vás udělá „michelina“ a to je pro mě a mé zdraví nejdůležitější. To, že si pak v boxu airbag sám za pár stovek znovu nabiji a mohu pokračovat, je další věc, proč si myslím, že GIMOTO je přesně pro mě.

Jaké jsou tvé zkušenosti se servisem GIMOTO?

Já jsem spokojený. Vždycky jste mi vyhověli v rámci možností a v co nejkratším termínu. Akorát jsou to italové, tak holt v srpnu je dobré nic nepotřebovat 🙂

Pepíno, my ti děkujeme, že sis na nás udělal v paddocku čas namísto odpočinku a přejeme ti hodně radosti ze zrychlování. …Možná ještě více ti přejeme, aby se ti povedlo lépe časově sladit závodění, práci a relax, myslíme, že by se to promítlo i do časů na okruhu…směrem dolů samozřejmě.